středa 3. prosince 2014

67. den - Sarria: 112 kilometrů do Santiaga


Za ten čas co jsem vkročil na své Camino (= cestu), potkávám neustále nové poutníky. Někteří z nich se zapsali navždy do mých vzpomínek (a samozřejmě že i do mého srdce).

Régis
Tenhle Francouz je tak ve věku mého tatínka. A mé maminky. Dohromady. Jeho vzhled tomu již napovídá, povaha nikoliv. Trávit čas s Régisem, to je jako trávit čas s puberťákem. A tenhle Frantík je v tom fakt přeborník, teenage věk si totiž udržuje již po několik dekád.

Karin
Rakouská slečna jenž se vzhlédla ve Východní filozofii. Při chůzi si s ní moc nepopovídáte, neboť neustále poslouchá svůj em pí frí plejr, jenž má nabytý vážnou hudbou. Prý jí pomáhá lépe se soustředit na cestu. Držet s ní krok je nemožné, místy až běží aby se posléze zastavila, usedla do tureckého sedu a začala meditovat.

Martin
Další týpek pocházející ze země baget, baretů a dobrého kafe. Konverzace s ním je velmi složitá, v angličtině zná totiž jen jednu větu: „Nechceš marihuanu?“ Opravdu nezáleží na tom, co odpovíte, stejně vám nebude rozumět a vytáhne ten svůj životabudič.

Čtyři mušketýři
Jak už název skupiny napovídá, jedná se celkem o čtyřčlennou posádku cestující pospolu. Strávit čas s nimi znamená nikam nedojít. Jejich tempo je do deseti kilometrů denně. Nemůžou za to, mají mnoho problémů. Texasanka Linza má problémy s močovým měchýřem a každou chvíli se musí zastavit aby si došla na záchod. Její sestra má problém s hlavou, trpí tak obrovskou migrénou, že jen udržet se na nohou je nadmíru vysilující. Nor Morgan má problém s kolenem, co krok to sten. A Rakušan Pedro, ten má zas problém s brandy.

Lukáš
Camino de Santiago je známé i u nás. Jako důkaz tu máme Lukáše, který se účastní již podruhé. Podruhé se svou indickou trubkou, vydělává si na cestu hraním. Škoda jen, že když vytáhne svůj instrument uprostřed malé vísky, místo podpory volají místní policii.

Máša

Ruská Máša není Česká Dáša, zatančí zazpívá a pusu dá. Tahle Máša mi už včera zatančila, dneska zazpívala a já se prostě nemůžu dočkat zítřka.




Žádné komentáře:

Okomentovat